Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení v Kostelní Lhotě

Ivo Jahelka

1:VC#e Lhotě poslední sF#rpnovou nC#eděli
G#účastni byli jsme pF#ouťový mC#erendy,
s klukama světskejma svF#orně jsme sC#eděli,
vzG#ájemně zvali se dF#o baru nC#a brandy,
k pG#ůlnoci C#Eman, co kG#olotoč tC#očil,
zG#atvářil sC#e jako nD#ějakej RG#otschild,
pC#ozvedl sklF#enku a pBmo přípitkG#u
vD#modtáhl nBmás k sobě dG#o příbytkC#u.
Sešli jsme se v mG#aringotce, kD#mamarádi z mBmokrý čtvrti,
F#a značně jsme přC#ekročili kG#onzumaci bC#ěžnou,
pohoršovalG#i jsme chodce D#ma že nejsme žBmádní škrti,
všF#ichni jsme se hrC#ozně zpili prG#ostějovskou rC#ežnou.
R:LC#alija, fF#iala, kC#eď sa režná pG#íjala,
fC#iala, lF#alija, zrC#aky už se kG#alíjC#a.F# G# C# 
2:Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
3:Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.669+00:00
Výsledky hledání: